Byl konec měsíce září a já jsem se rozhodl ještě využít lovu do půlnoci a vyrazil jsem na stejnou svazovou pískovnu jako minulou výpravu. Podzim teprve začínal a já jsem věděl, že ty větší ryby se ještě na zimu krmit určitě nebudou, a že jejich obžerství teprve přijde s padající teplotou vody. Rozhodl jsem se jeden prut lovit kousek od břehu na nějakých 40 metrech a k tomuto prutu jsem krmil peletami a krmným boilies, a to hned na první zákrm deseti kily. Tento prut jsem chytal úmyslně kousek od břehu, abych si pro případné záběry a kvůli masivnějšímu krmení neplašil druhý prut. Druhý prut jsem proto odhodil do vzdálenosti 130 metrů. Na tento prut jsem nasadil jednu extra vysušenou 24mm kouli Noční Můry, která mi zde na větší ryby fungovala i minulou výpravu.

Přesně podle mých předpokladů jsem odchytával menší jedince na prut, který se nacházel blíže u břehu, v masivně prokrmeném místě. Tento prut jsem neustále přikrmoval a užíval si rybařinu. Ale stále jsem čekal, kdy se mi rozjede vzdálenější prut. Ten se rozjel až když padla tma a hned od začátku jsem věděl, že jde o lepší rybu. Byl to nádherný šupík, který mi vlil adrenalin do žil. Následující den utekl ani nevím jak a já zase seděl u prutů a koukal do hluboké tmy, když v tom mi téměř ve stejnou hodinu jako den předtím přišel další záběr na vzdálený prut. Zase větší jedinec. Další den jsem taktiku neměnil, nebyl ani důvod. Na jeden prut jsem dostával akci za akcí a na druhý jsem odchytával větší ryby v revíru. Prostě jsem si užíval krásných a cenných chvil u vody. Tento den jsem prostě měl nějaké tušení, že to přijde a chytím jednoho z velikánů v revíru. Ráno kolem sedmé hodiny jsem přehodil oba pruty a udělal si kávu. Věřil jsem, že poslední večer to přijde a já se budu radovat z krásné ryby, protože pokaždé když se setmělo, dostal jsem větší rybu.

Z rozjímání mě dostává pomalá jízda z dalekého odhozu. Pokládám kafe na zem a beru do ruky rozjetý prut. Neskutečně krásně prožitých 25 minut mého života! Dostal jsem to, pro co jsem si přijel. Podebral jsem neuvěřitelně krásně stavěného šupináče, který mi nedal nic zadarmo. Tohle jsou přesně ty chvíle proč to tak miluji. Nepopsatelné pocity štěští a adrenalinu co mě naplňují! Do konce této výpravy jsem pochytal ještě spousty ryb, ale takovéto podobné ryby jsem se už, bohužel, nedočkal. Ale to bych už asi chtěl příliš. Věřte a ono to jednou příjde!

Za Nikl Team – Martin “Novis” Novák

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Prosíme, vložte komentář
Prosíme, vložte své jméno