Je až s podivem, kolik rybářů stále ještě nemá ponětí o tom, co je to winklepicker, někdy také zkráceně picker. Mají obvykle nějaké povědomí o feederových prutech, ale picker k nim ještě nedorazil. Ale to nevadí a není třeba v tom hledat nic složitého, protože názvem winklepicker se označují ty nejjemnější feederové pruty, jaké jsou k mání. Můžeme tedy říci, že picker je velmi jemný a také krátký feeder s těmi nejcitlivějšími špičkami, jaké si dovedete představit. Pojďme se na něj podívat trošku podrobněji, protože lov s těmito proutky je neuvěřitelně zajímavý a zamiluje si ho každý, kdo má rád jemnou a citlivou rybařinu.

Délka prutu
Tyto štíhlé proutky se nejčastěji pohybují v délkách 2,4–3,0 m. Mohou se zdát trošku krátké, avšak má to své důvody. Nejsou totiž určeny k lovu ve velkých vzdálenostech a jen zřídkakdy s nimi nahazujeme dál než 15–20 m. Zbytečná délka by jen navyšovala hmotnost prutu a v podstatě bychom ji na nic nevyužili. Díky menší délce se s nimi velmi snadno manipuluje a můžeme tak lovit i v hodně zarostlých pobřežních oblastech, kde delšímu prutu stále hrozí nebezpečí, že s ním klepnete o nějakou větev. Picker je prostě krátký proutek určený k citlivému lovu v pobřežních zónách.

Odhozová hmotnost
Odhozová hmotnost pickeru se, podle typu prutu a samozřejmě výrobce, pohybuje mezi 5 až 40 g, přičemž nejfrekventovanější jsou okolo 30 g. Mohlo by se to zdát málo, ale vzhledem ke způsobu lovu a vzdálenostem, ve kterých se s nimi chytá, je to naprosto dostatečné. Navíc mnoho těchto proutků můžete bez rizika i mírně přetížit, ovšem vůbec si nemyslím, že by to bylo třeba. Mám 40g pickerový prut, který bez problémů zvládne i krmítka o hmotnosti 60 g. Pro většinu případů však bude vyhovovat krmítko o hmotnosti do 20 g.

Špičky pickerů
Tyto proutky jsou vybaveny těmi nejjemnějšími špičkami a obvykle se jedná o tři. Nejčastěji začínají na 0,50 oz a končí na 1,50 oz (unce). Toto označení je mnohdy pouze orientační, a pokud srovnáte dvě stejně označené špičky od různých výrobců, zjistíte, že je každá jiná a liší se naprosto diametrálně. Brzy také poznáte, jak rozdílně se chovají špičky z grafitu a skelného laminátu, i to, že levné špičky obvykle příliš dlouho nevydrží. Z mého pohledu jsou mnohem lepší spíše špičky dlouhé s pozvolnou parabolickou akcí než ty s akcí vrcholovou, které mají poměrně malý pracovní rozsah. Jsou špičky, které bývají skutečně hodně tuhé, a v podstatě nechápu, proč je výrobce k prutu vlastně přidává. Bylo by užitečnější dát k prutu raději dvě nejměkčí pro případ, že jednu zlomíte, což se může stát.

Akce prutu
Setkáte se s pruty vysloveně měkkými i hodně tuhými a každý z nich má své využití. Měkké proutky jsou výborné pro jemný lov ve velmi krátkých vzdálenostech a na vodách stojatých, zatímco tužší proutky najdou své uplatnění v tekoucích vodách. Už jsem se mnohokrát setkal s tím, jak někdo tvrdil o prutu, že je k ničemu kvůli jeho měkkosti, a jiný o dalším to samé, protože se mu naopak zdá příliš tvrdý. Prostě nepochopili, že každý z nich je určen do jiných podmínek a pro jiný lov. A nakonec… každému vyhovuje něco jiného. Skutečně se nedá říct, že by byl některý prut špatný. Jen je prostě jiný a více přizpůsobený konkrétním podmínkách. Tohle nářadí bývá dost speciální, a proto ty rozdíly. Klidně můžete najít velmi měkký proutek s plně parabolickou akcí, ale neuvěřitelnou silovou rezervou, takže s ním lze chytat i velké kapry přímo pod nohama. Přitom může na první pohled vypadat jako slušný „nástroj“ na plotice. Zdání někdy hodně klame.

Síla vlasce pro picker
Síla vlasce se vždy odvíjí od hmotnosti krmítka a také od velikosti lovených ryb. Obvykle se pohybujeme v průměrech mezi 0,14–0,20 mm. Osobně nejsem příznivcem příliš slabých vlasců, protože v jejich použití při této rybolovné technice nespatřuji žádnou výhodu. Spíše naopak. Příliš tenké vlasce trpí rychlým opotřebením a také jsou více průtažné. Ani jedno z toho není pro účelnou rybařinu zapotřebí. Proto volím většinou vlasce o průměrech 0,16–0,20 mm. Tyto vlasce jsou dost pevné pro zdolání i větších ryb, netrpí tolik odíráním, zbytečně se neprotahují, pokud někdy potřebujete nahodit dál, a záběry bývají stále dobře čitelné. Dobrou volbou může být vlasec fluorocarbonový. Pletenku při lovu pickerem nepoužívám.

Návazce
Návazce pro lov s pickerem se nevymykají ničemu, co známe z chytání na plavanou nebo feederem. Úplně jednoduše řečeno, používáme takové návazce, které mají vždy nižší nosnost než vlasec hlavní, a přitom tak tenké, abychom dokázali co nejsnáze oklamat lovené ryby, a současně tak pevné, aby je bylo možné zdolat. Takový návazec z vlasce 0,08 mm je bezvadný, ale když každou druhou rybu utrhnete, není to k ničemu.

Neexistuje žádný návod, kdy a jak silný návazec použít, a často je nutné trošku experimentovat. Nicméně raději se vždycky držím maličko pevnějšího vlasce, který mi umožní ryby zdolat, než bych zacházel až do hazardu. Je mi milejší nemít o pár záběrů navíc než ryby trhat. V praxi to znamená, že používám návazce od průměru 0,10 po 0,18 mm a vždycky ten nejsilnější průměr, jaký jsou ryby v danou chvíli ještě schopné akceptovat.

Koncové sestavy
Nerad si komplikuji život, a proto vážu nejraději sestavy jednoduché a osvědčené. V podstatě používám jen dvě: klasickou průběžku a jednoduchý páternoster. Průběžku na vodách stojatých i tekoucích a páternoster s dlouhým návazcem občas na tekoucích vodách, kde ryby lépe reagují na pomalu klesající nástrahy.

Při lovu pickerem nebo feederem není mezi průběžkou a páternosterem příliš velký rozdíl a s oběma sestavami se dá dobře zachytat kdekoli a kdykoli. Jen čas od času se z nějakého důvodu více osvědčí jedno nebo druhé, ale to jsou situace těžko popsatelné s nuancemi tak jemnými, že pro začátečníka nemají prakticky žádnou cenu.

S koncovými sestavami samozřejmě souvisí délka návazce. Obvykle se pohybuje v rozmezí mezi 30–70 cm, přičemž nějakých 40–50 cm považuji za standard. Pokud máte problémy s čitelností záběrů, může být jedním z mnoha důvodů nesprávně zvolená délka návazce. Povšimněte si, že říkám „jedním z mnoha“. Pokud jsou tedy záběry málo čitelné, trhané a podobně, zkuste upravit délku návazce. Někdy dosáhnete změny prodloužením, jindy zkrácením. Někdy poznáte rozdíl po pár centimetrech, jindy je třeba upravit délku výrazněji. Musí se zkoušet.

Jaké ryby můžeme lovit
Obecně se má za to, že pickery jsou použitelné výhradně pro lov drobných ryb. Je to pravda jen zčásti. Slouží k lovu menších ryb, ale silnější modely můžeme bez obav využít i při chytání takových druhů, jako jsou kapři nebo menší parmy.

Já s jejich pomocí nejraději chytám plotice, cejny, cejnky, tlouště, podoustve a ostroretky. Také líny a karasy na stojatých vodách. Picker je všestranný nástroj pro velmi citlivý lov všech kaprovitých ryb na malých vodách a v pobřežních zónách vod velkých, kde se ryby s velkou oblibou zdržují. Lov pickerem se v podstatě nijak neliší od lovu feederovými pruty. Tedy co se techniky týče. Jinak je ale, díky konstrukci prutu a hlavně špičkám, jemnější.

Velikost navijáku pro picker
U tohoto proutku si bez problémů vystačíme s menší velikostí. Já nejčastěji používám 2500 s přední brzdou, ale to je spíše o zvyku než čemkoli jiném. Klidně můžete použít i navijáky menší. Upozorňuji však na to, že menší znamená i drobnější součástky v něm, a tím pádem i rychlejší opotřebení. Velikost 2500 doporučuji hlavně tehdy, pokud hodláte používat i silnější vlasce. Tvrdší vlasce na větší cívce netrpí pamětí tolik jako na cívkách malých. Upřímně řečeno, volba velikosti navijáku nemá žádný zásadní vliv na tuhle techniku a je to jen o pocitech, pohodlí a zvyku. V každém případě by měl mít naviják precizní brzdu a cívku navíc.

Čím jsme při lovu pickerem omezeni
Je to především vzdáleností a silou proudu. Už bylo řečeno, že lovíme v nějakých 10–15 m, výjimečně to může být i dál, ale s prodlužující se vzdáleností (hovoříme o vodách stojatých) se nám bude kvůli krátkému prutu hůře zasekávat. Na tekoucích vodách nám může dělat problémy síla proudu, která ohýbá jemné špičky tím více, čím dál od břehu a v silnějším proudu hodláme lovit. Picker tedy rozhodně není prut pro lov uprostřed Labe nebo ve vzdálenosti, na jakou s ním dokážete nahodit na vodách stojatých.

Možná jste čekali, že padne i nějaké omezení, co se velikosti ryb týče. Ale o tom to skutečně není. S vlascem o průměru 0,20 mm a výkonnějším proutkem můžete chytat doslova pod nohama velké kapry nebo jesetery. Závodníci na mnoha zahraničních „kaprodromech“ používají výkonné pickery k rychlostnímu lovu kaprů bez nejmenších problémů. Se 40g proutkem a 0,20mm vlascem můžete na volné vodě zdolat krásné ryby i pravé obry bez mrknutí oka…

Brzy na jaře vyrážím na soukromou vodu trošku se pobavit. Mám chuť užít si jemnou rybařinu s mnoha záběry, a protože se na této vodě (kromě velkých ryb) vyskytuje i dost plotic a cejnů, myslím, že s jemným nářadím to bude dobrá zábava. Pro jistotu si vezmu silnější proutek a na naviják dám cívku s dvacítkou vlascem, což se brzy ukáže jako prozřetelné.

Pro začátek použiji větší krmítko a 10 m od břehu v hloubce okolo 3 m si založím malé krmné místečko. K tomu mi poslouží tmavá směs doplněná troškou žlutých anglických vloček a hrstičkou masných červů. Na proutku mám tu nejjemnější špičku, aby mi neuniklo nic z toho, co se bude na krmném místě dít. Jemné špičky mají tu výhodu, že krom záběrů umí „identifikovat“ i přítomnost ryb na lovišti. Zaznamenají každý dotyk rybích těl s vlascem.

Na první záběr čekám jen malou chvíli. Tři masné červy prudce popadne pořádná plotice a odstartuje krásnou rybařinu, kdy se na háčku střídají pěkné plotice s cejny tak okolo 40 cm. V podstatě co hod, to ryba. Bavím se královsky a okolo není ani noha. Na většinu rybářů je ještě příliš velká zima.

Pak přichází zvláštní záběr. Špička se velmi pomalu a plynule ohýbá, když tu najednou napětí ve vlasci zcela povolí a špička se prudce narovná. Tak tohle nebyl záběr, ale jasná známka toho, že se na lovišti pohybuje větší ryba, která přejela přes vlasec a zachytila se o něj některou z ploutví. Tohle mě zde samozřejmě nijak nepřekvapuje. Velké ryby tu jsou a je dost pravděpodobné, že se s některou z nich i potkám.

Chytám dál své cejny, kteří berou tak, že krátce klepnou a pak celkem plynule ohnou špičku. Dávají mi poměrně dost času na to, abych úspěšně zasekl. Pak přijde další zvláštní záběr. Špička se jen chvěje a poškubává. Tato ryba s pozřením nástrahy buď nespěchá, nebo je na ni příliš velká. Když už to trvá dlouho, zkusím zaseknout. Na konci je ryba (tedy pořádná ryba) a dává se do pohybu. Neuniká zbrkle, ale důrazně táhne jedním směrem… na volnou vodu. Když víc přibrzdím, přidá maličko na tempu. Jede stále vpřed a nevypadá to, že bych jí způsobil nějaké starosti. Nemohu dělat nic než občas zkusit, jestli si to nerozmyslí. Ještě evidentně ne! Nemám obavy o vlasec, ale o návazec. Se čtrnáctkou si toho příliš dovolit nemohu, a tak jsou mými zbraněmi jen trpělivost a víra, že se brzy zastaví. Konečně si dodám víc odvahy a cívku úplně zastavím prstem. Ryba poslechne a stáčí se do strany. Pak ji pomalu přitahuji k sobě. Už je jen kousek od břehu, avšak na její vylovení zatím nemám ani pomyšlení. Vytáčí osmičky u dna a k hladině ji nezvednu ani o centimetr. Dlouhé, dlouhé je tohle zdolávání a ryba si se mnou hraje jako kočka s myší. Musím být stále ve střehu, připraven kdykoli povolit vlasec, kdyby se jí zachtělo rozjet se zase dál od břehu, což už předvedla dvakrát. Ale jak se říká, nic netrvá věčně, a rybě pomalu ubývá sil. Teď už vím, že je to jeseter, a mám maličko obavy, jak ho nasoukám do malého podběráku. Nakonec se to nějak daří a téměř metrová ryba archaického vzhledu leží na břehu. Je neuvěřitelné, co tento malý proutek dokázal. Rybu pouštím, vyměním návazec a pro jistotu překontroluji pevnost všech uzlů. Člověk nikdy neví…

Na krmném místě je klid. Buď jsem ryby vyplašil, anebo už všechno vysbíraly. Vyměním tedy krmítko za větší a posílám pět porcí dobrot na jedno místo. V podstatě začínám od začátku. Chvilku to trvá, ale už je tu zase cejn. Za ním druhý, třetí a pak se bleskově ohne celý proutek a jen tak tak, že nepadá z vidliček. Tato ryba spěchá mnohem rychleji než jeseter a doslova cítím, jak se při prudkých výpadech vlní její tělo. Tohle bude kapr a ne malý. Nemám s ním tolik práce jako s jeseterem, ale o to je divočejší. Návazec opět drží, a tak se dnes mohu během krátké chvíle znovu těšit z krásné několikakilogramové ryby.

Picker skutečně není jen o drobotině a pěkné ryby se dají chytit i v řece. A právě tam berou ostroretky. Každý den se v proudu blýskají jejich stříbrná těla a já spěchám, abych už si mohl nahodit. Řeka není široká ani hluboká. V tomto úseku má do 30 m s hloubkou kolem 0,75 m. Jen u břehu je o trochu hlouběji. Nejvíce ryb vidím uprostřed řeky, ale já vím, že ty největší kousky se drží v hlubší vodě u břehu, kde také hodlám lovit. Musím tu použít trošku tvrdší špičku a krmítko o hmotnosti 30 g, abych ho udržel na místě. Připravím tmavou vnadicí směs kořeněné slané chuti a bohatě ji doplním masnými červy. Tohle mají ostroretky rády. Stačí třikrát nahodit a už mám první záběr. Pěkný kousek lehce pod 40 cm jde z vody poměrně snadno. Typicky poklepává hlavou a táhne do strany, ale na víc se nezmůže. Ostroretky nejsou velké bojovnice. Člověk by od ryby žijící v proudech čekal trošku víc. Hlavně že jsou při chuti.

Už mám chyceny čtyři kousky a právě se chystám zaseknout pátý. Špička se klepe jako mokrý psík a už se mohutně uklání. Tohle nebude ostroretka! Ta špičkou škubne jednou jemně, pak trošku víc a jde od toho. Seknu a je to jako do dubu! Tvrdý odpor a silný tah proti proudu jasně říkají, že tohle tedy ostroretka zcela jistě není. Ryba kousek poodjede, ale pak se zastaví na místě a prostě stojí. Zdolávání se odehrává na velmi malém prostoru. Šupináč jede kousek tam, pak zase zpět a stále se drží u dna. Zatím si nedá poroučet a já jsem jen statista na břehu držící v rukou prut. Mohu jen vyčkávat, co můj soupeř vymyslí, a pokusit se na to adekvátně reagovat. Když rybu omrzí stát na místě, otáčí se a pluje dolů po proudu. Zastavit ji není možné a musím za ní. Beru s sebou podběrák, kdyby náhodou…

Sejdu nějakých deset metrů, kde je menší proud a také malá mělčina. Tam rybu konečně udolám a úspěšně i podeberu. Je to pěkná parma a na dvanáctku návazec! To jsou chvíle, pro které chodíme k vodě, a picker nám při tom může být velmi dobrým přítelem.

Text a fotografie: Milan Tychler
Publikováno ve spolupráci s magazínem Český Rybář

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Prosíme, vložte komentář
Prosíme, vložte své jméno