O tomto víkendu, se mi splnil můj další rybářský sen. Společně s parťákem Kubou, jsme se zúčastnili oficiálního, mezinárodního mistrovství české republiky v přívlači z lodě, pořádaného na krásné, Dalešické přehradě.

Na tom to revíru, jsme byli již před cca měsícem trénovat a do slova jsme si ho zamilovali. Okouzlilo nás jak jeho málo přístupné, lesnaté a skalnaté okolí, tak i rybí osádka tvořená zejména candátem a okounem, v menším množství také ale štikou, bolenem i sumcem. Tato voda nám připomíná zmenšeninu našeho milovaného Orlíku, na který jezdíme rybařit nejčastěji.

Díky zkušenostem z tréninku, jsme jasně věděli do čeho jdeme a na co a jak je potřeba se zaměřit. Netajíme se tím, že nejvíce si věříme právě v lovu candátů a i proto byla naše taktika jasná, zaměřit se cíleně na candáty.

Oficiální trénink byl už v pátek od 7:00 proto jsem z Liberce musel vyrazit už ve čtvrtek, abych spustil a připravil loď, zařídil ubytování a další nezbytnosti kolem samotného závodu. Nevyrážel jsem tentokrát jako obvykle sám, ale doprovod mi dělal kamarád z liberce Filip, který nás doprovázel již při vítězném tažení prvníma dvěma koly seriálu lodní liga a kterého jsem požádal, zda-li by byl ochotný nám dělat rozhodčího. Každá posádka je totiž povinna dovézt si s sebou 3. člena teamu, který bude coby rozhodčí přidělen do jiné lodi a naopak. Filip byl tak hodný, že se rozhodl nám pomoci a závodu se s námi zúčastnit za češ jsme mu vděčný a ještě jednou mu tímto i veřejně děkuji, díky Kámo!

Ke břehu, sjezdu na hrázi Dalešické přehrady, jsme tak dorazili ve čtvrtek odpoledne a spustili loď na vodu. Filip se vydal autem a vozíkem do kempu kde měla naše loď kotvit a já se v ní vydal po vodě. Už cestou autem, jsem Filipovi o této úžasné přehradě vyprávěl a říkal ju, že sem jedeme prostě na ryby, že k tomu nebudeme přistupovat jako k jiným závodům, kde jsme nuceni hledat a cíleně lovit x různých rybích druhů, ale že sem jedeme prostě na candáty, které chytáme nejraději.

Když jsem jedoucí lodí brázdil jinak klidnou hladinu této překrásné vodní plochy, jsem si říkal, že tohle by mohlo dopadnout, že tady si minimálně skvěle zachytáme a zároveň jsem vodu prosil o štěstí a náklonnost…

Loď jsem následně zaparkoval na mole, vše připravil na páteční trénink a zase už společně s Fílou vyrazil směr penzion, který se stane na pár nocí naším přechodným bydlištěm. Kuba se rozhodl dorazit zase až v pátek ráno, takže se sejdeme až na mole u lodi a v 7:00 vyrazíme, všichni tři společně potrénovat.

Páteční trénink začal pro nás přesně tak, jak jsem si představoval. Ještě, když některé teamy chystali lodě a vybavení k vyplutí, jsme my dorazili na první z tréninku již předem vytipované místo, že si na něm vše doladíme a dáme pár prvních náhozů.

Co vám budu povídat, první nához a BUM! Krásný candát kolem 60 centimetrů již pózoval před objektivem fotoaparátu v mém náručí. Další nához a BUM, další BUM, a další….

Na prvním místě jsem tak během chviličky ulovili mnoho pěkných candátů, Kuba dva pěkné Boleny, a i Filip si vytáhl své vůbec první, Dalešické candáty, takže jsem byl už od rána spokojený a natěšený na závod samotný. Naše tréninková taktika byla jasná, nechtěli jsme si zbytečně ryby popíchat na našich ,,nejlepších‘‘ místech, a ani je zbytečně ukazovat konkurenčním posádkám, takže jsme se po zbytek dne věnovali spíše zkoušení a zkoumání nových míst, na kterých jsme při našem předchozím tréninku nelovili.

Co však čert nechtěl, rozhodli jsme se opravdu jen jedním náhozem ověřit aktivitu ryb na jedné potopené skále, která se nám dříve ukázala jako nadějné místo. Nahodil jsem nástrahu až skoro do břehu, zvedl ji do sloupce a BUM, prudká rána z minimální hloubky, zásek a těžká ryba se snažila osvobodit z mé spíše menší, candátové nástrahy. Když se však místo u dna, rozhodla bojovat u hladiny, bylo nám jasné, že tohle candát určitě nebude, ale že máme co dočinění s pěknou štikou, kterou jsme následně také zdárně podebrali. Krásná zubatice měřila kolem 80cm, ale hned mě mrzelo, že jsem zde vůbec nahazoval, protože tahle ryba, by v závodě kde se délka v body přepočítává na druhou, tedy kvadraticky, prostě psala.

Stejného Fópa jsem se v tréninku dopustil ještě jednou, když jsem na dalším nadějném místě jen zase na zkoušku nahodil poměrně velikou, candátovou nástrahu, jen s malou hlavičkou, bez stingeru, prostě jen abych dostal kopanec, ale rybu nepíchl. Ještě jsem to komentoval slovy, že na tuhle velkou gumu nejde bez stingeru candát zaseknout…. Nához, propad, rána jak z děla a už jsem si podebíral dalšího candáta přes 50 centimetrů…

Po tom, už jsem se rozhodl raději nechytat a držet se původního plánu ryby zbytečně nepíchat. Zbytek dne, jsme se proto věnovali přípravám nástrah, převázání nových FC návazců atd atd…prostě jsme si nachystali vše potřebné pro zítřejší 1. Závodní den a dále už ani nerybařili…

Po večeři jsme šli poslušně a brzo spát, protože snídaně byla pořadatelem naplánovaná již na 5 pátou hodinu ranní.

Sobotní časné ráno jsme proto vstávali již ve 4:30, posnídali a vypravili se k lodi. Závod odstartoval přesně v 7:00 a všech 13 lodí se rozjelo po hladině přehrady, každý svým směrem, směrem na své vytipované místo.

My se rozhodli začít tam, kde v pátek, tedy kousek od startu, na nenápadném místě, což nikdo nečekal. Ještě ve chvíli, kdy nás míjelo několik jiných posádek mířících na svá místa, jsem zrovna správně stáčel a kotvil loď, v čemž Kuba po prvé nahodil. Projíždějící lodě sice způsobili vlny jako na moři, ale i přes ně Kuba nepromarnil první kopanec z prvního náhozu a my tak opět před zraky nevěřícně se dívajících posádek podebrali naši první rybu, candáta 52cm!

Celý den jsme se pak drželi jasně stanovené taktiky a objížděli všechna nadějná místa a pravda je taková, že kde jsme v sobotu zastavili a nahodili, tam jsme minimálně jednu bodovanou rybu trefili, byla to prstě úžasná rybařina. Pro sobotní den, jsem nám stanovil cíl minimálně 20ti bodovaných ryb. Tohoto množství jsme ale dosáhli již kolem 10-11 hodiny, takže jsem ho nenápadně posouval dál a dál, ve snaze nás motivovat k co nejlepšímu výsledku. Vůbec jsme totiž netušili, jak se daří ostatním posádkám a pořád doufali, že nám bude náš výsledek stačit na jednu z předních příček výsledků prvního závodního dne.

Na konec se nám podařilo ulovit celkem 39 bodovaných ryb, z čehož bylo 6 okounů a 33 candátů. Byl to skvělý den, kdy se nám oběma dařilo střídavě jak vždycky říkáme tahat pilku. Dopoledne jsem více ryb nachytal já, kdež to odpoledne zase Kuba. Myslím že jsem každý nachytali tak nějak stejně, ale těžko to v tom množství úlovků dohledávat, jsme prostě team a tak by to mělo fungovat na každé lodi.

Závod podle plánu skončil v 15:00 a my na čas dorazili do přístavu, odevzdat úlovkový list, zapsaným nám přiděleným rozhodčím. Samozřejmě jsem zde potkali ostatní posádky a vzájemně se vyptávali jak se komu dařilo… No, když ostatní závodníci i pořadatelé viděli už na dálku náš skoro kompletně popsaný list, nevěřili že jsme chytali na stejné přehradě jako oni. Druhý team v pořadí měl totiž pouze 11 bodovaných ryb, proti naším 39!!!!

V 19:00 proběhlo vyhlášení výsledků první dne a zde jsme zjistili, jak moc jsem ostatním utekli, protože náš bodový součet byl někde kolem 45 000 bodů a druhý team získal nějakých 18 000bodů, vyhráli jsme tak první den s více než dvojnásobkem bodů na druhý team v průběžném pořadí…

Přes to jsme dobře věděli, že nic není rozhodnuto. V tomto závodě totiž nejde o součet bodů, ale o součet umístění v obou dvou závodních dnech, takže hlavně neusnout na vavřínech a udělat výsledek i druhý den… Proto byl i další večer u nás jednoduchý, na oslavu nebyl čas… najíst, napít, vyčůrat, pomodlit a spát:-DDD ….nebylo to tak samozřejmě do slova, ale nějak tak zhruba ano😊

Nedělní ráno nás budíček opět probudil již před pátou hodinou ranní. Nasnídat, všechno na pokoji po balit a uklidit, přesun k lodi, na start a v 7:00 to zase vypuklo. Druhý závodní den, však nezačal úplně podle našich představ. Začali jsme na stejném místě jako včera a dali první náhozy. Oba jsme dostali na první nához záběr, ale ani jeden rybu netrefili… Toto místo nám dnes úlovek bohužel nedalo a tak jsme se vadli dál… na dalších místech se již ale karta začala obracet a já ulovil naše první tři nedělní candáty. Na dalším místě přidal Kuba čtvrtého a i když nám to šlo pomalu, kolem desáté jsme měli 6 bodovaných ryb. Nedělní den byl o pozná ní těžší, ryby popíchané a rozplašené, takže to byl do slova boj o každý záběr. Těch jsme měli celkem dost, ale ryby brali velice opatrně, takže nám jich mnoho spadlo, nebo jsme už v záběru netrefovali…

Nezbývalo než bojovat a dělat maximum pro každou další, bodovanou rybu. Odpoledne se zase klasicky dařilo více Kubovi, ale já měl to štěstí a ulovil dalšího pěkného candáta 57cm, což je ryba, která se v tomto závodu prostě počítá.

Závod skončil v půl třetí a my se strachem nesli hlavní rozhodčí náš úlovkový list, s celkem 11ti bodovanými kousky. Byli jsme nervózní a přesvědčení, že na vítězství ve druhém dni to nebude stačit… všichni byli tajemní, jako hrad v Karpatech, takže jsem jen z těží z ostatních páčilo co kdo a jak nachytal…

Nyní bylo potřeba všechno zase poklidit, uložit do lodi, tu vytáhnout a vše připravit na odjezd domů, který bude následovat po slavnostním vyhlášení jak druhého dne, tak i hlavně celého mistrovství České Republiky. Do posledních chvil jsem nevěděli jak to celé dopadlo, ale věřili si na dobrý, celkový výsledek. Co vám ale budu povídat, úplně na rovinu i druhé místo v celkovém umístění, by pro nás bylo po masakru v prvním závodním dnu prohrou…

Vyhlášení probíhalo naopak oproti běžným zvyklostem, první se vyhlašoval vítěz druhého závodního dne… Krve by se v nás nikdo nedořezal, ale o to bylo naše překvapení větší, když vyhlásili právě NÁS! To znamenalo, že i našich 11 ryb stačilo na vítězství druhého závodního dne a i to, že jsme vyhráli oba dva dny.

Díky tomu, už nebylo pochyb o tom, že celkovými vítězi a i mistry české republiky v sezoně 2018 nebude nikdo jiný než my, Honza Hubka a Jakub Kolář za team TROPIC LIBEREC !!! To potvrdil i pořadatel, když nás vyhlásil jako vítěze v obou dvou oceněních, tedy jak výsledků závodu, tak boje o tento prestižní titul MISTRA čr.

Co dodat závěrem než slova díků všem, kteří si to zaslouží. Jako vůbec prvním, bych chtěl upřímně poděkovat našim milovaným rodinám, které do slova okrádáme o tolik času, až to není hezké, ale je to bohužel nutné. Už dva měsíce v kuse se poctivě věnujeme jak samotným závodům, tak tréninkům, takže si už ani nepamatuji, kdy jsem na posledy strávil nějaký volný den Buď jen se svou partnerkou, nebo se svými milovanými ratolestmi. Vám za to a proto patří jako prvním omluva a zároveň poděkování! Slibuju vám, že vám to vynahradím!

V druhé řadě bych chtěl poděkovat našim rozhodčím, jak Filipovi, který byl tak hodný, že s námi strávil další prodloužený víkend a stejně tak našemu do lodi přidělenému rozhodčímu, který se s námi rozhodně nenudil a poctivě přeměřoval a zapisoval každý bodovaný úlovek.

V neposlední řadě patří naše díky i našim sponzorům, zejména však tomu hlavnímu, společnosti TROPIC Liberec, jak za možnost a čas pro realizaci samotných závodů i trénink ů, tak i za dokonalé materiální zázemí, které nám poskytují. Stejně tak i společnosti FOX Rage, za nástrahy a část oblečení, které pro své rybaření k maximální spokojenosti používáme. Děkuji samozřejmě i pořadatelům, za skvělý a fair play závod. Na konec bych chtěl poděkovat i vám, kamarádům, fanouškům, čtenářům i zákazníkům kteří nám držíte palce!

Vám všem ještě jednou velké díky!

Za team Tropic Liberec AKA Tropic Fishing

Mistři České Republiky

Honza Carpkiller Hubka a Jakub Kolík Kolář

 

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Prosíme, vložte komentář
Prosíme, vložte své jméno